|
|
Sacharidy ve výživě člověka
Gazdíková, Pavla
Tato bakalářská práce popisuje význam a celkovou roli sacharidů ve výživě člověka. Podrobně pojednává o nejvýznamnějších zástupcích jednotlivých skupin sacharidů, jejich stavbě, funkci a výskytu. Poměrně značná část je zaměřena na potravní vlákninu a její účinky na lidský organizmus. Dále jsem věnovala pozornost trávení, vstřebávání a metabolizmu sacharidů, v menší míře pak poruchám metabolizmu. V rámci hladiny krevní glukózy jsou objasněny pojmy glykemický index a glykemická nálož. Kromě sacharidů jsou okrajově zmíněny i další fyziologické potřeby člověka. V závěrečné části bakalářské práce je popsán vliv sacharidů na jednotlivá onemocnění a s tím související doporučená konzumace sacharidů.
|
|
|
Návrh receptury bezlepkových müsli tyčinek s přídavkem vlákniny
Prucková, Zdeňka
Teoretická část se zabývá onemocněním celiakie, složením bezlepkové diety a důležitostí konzumace vlákniny při bezlepkové dietě. Praktická část se zabývá výrobou müsli tyčinek z bezlepkových surovin s různým procentuálním přídavkem vlákniny. Byly navrženy dvě receptury müsli tyčinek s přídavkem vlákniny 0 %, 3 %, 6 % a 9 % pšeničné vlákniny nebo psyllia. U hotových výrobků byly po upečení stanoveny fyzikální vlastnosti, vypočteny nutriční hodnoty, nakonec byla provedena senzorická analýza. Všechny výsledky jsou znázorněny pomocí grafů. Nejlépe byla hodnocena müsli tyčinka bez přidané vlákniny (pohankové a rýžové vločky v poměru 1 : 1, agávový sirup, med). Jako nejpevnější byla hodnocena müsli tyčinka s 9% obsahem vlákniny (pohankové a rýžové vločky v poměru 1 : 1, agávový sirup, med a pšeničná vláknina). Nejpříznivější nutriční složení vykazovaly müsli tyčinky s 9% obsahem vlákniny. Jako senzoricky přijatelný byl zhodnocen přídavek vlákniny 3 %.
|
|
|
Hodnocení bezlepkového chleba s přídavkem vlákniny
Pernicová, Helena
Cílem diplomové práce „Hodnocení bezlepkového chleba s přídavkem vlákniny“ bylo navržení receptur pro přípravu bezlepkového chleba. Na Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně bylo vyrobeno 10 chlebů s přídavkem 3 %, 6 % a 9 % jablečné, lněné a makové vlákniny. Byl vyhodnocen pekařský pokus, stanovena pevnost po uplynutí 24 h a 48 h po upečení a provedena senzorická analýza za současného porovnání hodnocení panelu celiaků a osob bez dietního omezení. Senzoricky nejpřijatelnější byl vzorek s přídavkem 3 % lněné vlákniny. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi hodnocením posuzovatelů s celiakií v parametrech pórovitosti, barvy kůrky a celkovém dojmu bezlepkového chleba.
|
|
|
Potravní vláknina
Moudrá, Marie
Tato bakalářská práce pojednává o problematice potravní vlákniny. Úvod je zaměřen na vývoj pojmu potravní vláknina a její definici. Vláknina je jednou z vzácných složek funkčních potravin. Dále je zde zakomponováno rozdělení potravní vlákniny a její složení. Část práce je také věnována pozitivním a negativním zdravotním vlivům konzumace vlákniny, ať už v dostatečném nebo nedostatečném množství, ve spojení s různými onemocněními. V neposlední řadě jsou zde zmíněny i významné zdroje vlákniny, doporučený denní příjem jak pro dospělé, tak i děti a metody její analýzy používané v dnešní době. Hlavním cílem této práce je ucelený souhrn informací na dané téma.
|
|
|
Konzumace vlákniny v seniorském věku
ŠÁLEK, Jan
Tématem této bakalářské práce je Konzumace vlákniny v seniorském věku. V dřívějších letech byla vláknina brána jako látka zbytečně zatěžující lidský organismus. Postupem času bylo zjištěno, že má poměrně velký vliv na zdraví člověka především tím, že slouží jako prebiotikum pro synbiotické bakterie osidlující trávicí trakt. Stále převládá dělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou, přestože některé druhy vlákniny nelze zcela s určitostí zařadit ani do jedné skupiny, protože mají vlastnosti obou. Denní doporučená dávka je 30 g. Ke zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Prvním cílem práce bylo zjistit, kolik vlákniny senioři konzumují. Druhým cílem bylo porovnat konzumaci vlákniny u seniorů žijících samostatně a seniorů žijících v domovech pro ně určených. Výzkumný soubor u první výzkumné otázky tvoří 20 seniorů z Jihomoravského kraje starších 65 let. V druhé výzkumné otázce tvoří výzkumný soubor 5 domovů pro seniory z celé České republiky. Všichni respondenti dostali záznamový arch na jeden týden a pokyny jak jej vyplňovat. Získané jídelníčky byly následně propočítány v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky ukazují vyšší konzumaci vlákniny než je průměr v České republice, ale stále chybí téměř polovina do naplnění doporučené denní dávky. Zároveň bylo sledováno i BMI a jeho vliv na konzumaci vlákniny. Žádný významný vliv shledán nebyl, jelikož nadváhu kromě jednoho respondenta měli všichni dotazovaní. U vyhodnocených jídelníčku z domovů pro seniory je znát finanční limit, tudíž žádné celozrnné produkty, téměř žádná zelenina a malé množství ovoce. I přes tyto omezení je průměrná konzumace vlákniny téměř stejná jako u seniorů žijících samostatně. V závěru je navrženo jak i přes nízké finanční prostředky navýšit příjem vlákniny a zamezit nebo alespoň snížit problémy spojené s její nízkou konzumací. Doporučení u respondentů jsou individuální pod každým vyhodnocením.
|
|
|
Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku
KŘÍŽKOVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku. Vláknina je definována jako sacharidová složka potravy, kterou nedokáže člověk zpracovat vlastními enzymy a byla původně považována za balastní složku potravy. V průběhu doby se zjistilo, že se jedná o součást potravy, která je fermentována bakteriemi tlustého střeva, pro které je substrátem a které ji následně zpracovávají na látky určené lidskému organismu. Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou, obě složky jsou pro lidskou výživu nezbytné. Doporučený příjem vlákniny je 30 g denně u dospělého. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořily dva čtrnáctidenní jídelníčky z nemocničních zařízení. Jeden jídelníček pocházel z nemocničního zařízení Středočeského kraje a druhý z Jihočeského kraje. Pomocí programu "Nutriservis Profesional" byl u diet propočítán obsah vlákniny a získané hodnoty porovnány s doporučenou denní dávkou získanou z knihy Referenční hodnoty pro příjem živin a S výživou po celý rok. U diet byla propočítána i energetická hodnota, množství bílkovin, tuků a sacharidů a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami. Součástí výzkumného šetření byl i rozhovor s nutričními terapeutky daných nemocničních zařízení o stravě pacientů a řešení zdravotních problému z nedostatku vlákniny. Rozhovor se skládal z osmi otevřených otázek zaměřených na konzumaci vlákniny, odmítání potravin obsahující vlákninu, zdravotní problémy a jejich řešení z nedostatku a náhrada při nedostatku vlákniny v jídelníčku. Výsledky propočtu jídelníčku ukazují u prvního nemocničního zařízení, že deficit vlákniny se vyskytuje především u diety tekuté, a mixované stravě naopak u diety racionální, diabetické a u stravy batolat a větších dětí je dostačující. Druhé nemocniční zařízení má nedostatečné množství vlákniny především u diety diabetická šetřící nebo u diety omezením tuků geriatrické, dostatek vlákniny se nachází především u diety diabetické. Při rozhovorech zjišťujících, jak nutriční terapeutky řeší problematiku vlákniny v jídelníčku, byly odpovědi podobné. Nemocniční zařízení ve Středočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a luštěniny. Pacienti starší věkové kategorie se zácpou, střevním onemocněním nebo trpící nadýmáním nejčastěji odmítají vlákninu, především luštěniny. Pokud má pacient zdravotní problémy z nedostatku vlákniny, nutriční terapeutky tento problém řeší edukací a zařazením ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva do stravy pacienta. Nemocniční zařízení v Jihočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje brambory, rýži, ovoce, luštěniny, zeleninu a celozrnné pečivo. Vlákninu odmítají senioři a lidé trpící průjmovým onemocněním. Zdravotní problémy vzniklé z nedostatku vlákniny nutriční terapeutky řeší doporučením potravin s obsahem vlákniny nebo podáním výživových doplňku například NutriFibre.
|
host ::
RSS.